Obří strakáč

Francouzská federace sleduje velké strakaté králíky v Belgii, Francii a Německu a jejich evropskou identitu označuje za mnohonárodní. První francouzský standard byl schválen 8. listopadu 1925 a název Géant Papillon Français v roce 1954 sjednotil Papillon Français a Papillon de l’Est. Německý Riesenschecke, nizozemský Lorrain a švýcarské strakaté populace jsou příbuzné národní formy, ne automaticky totožné standardy. BRC dnes Giant Papillon vede jako vzácnou Fancy varietu. To nahrazuje příliš jisté „Německo, kolem 1900“ ze staré databáze.

Francouzský standard stanoví minimum 5,0 kg pro obě pohlaví a ideální hodnocení od 6,0 kg bez uvedeného maxima. Tělo má být silné a protáhlé, se střední kostrou, vyváženým osvalením, mírně klenutou hřbetní linií a plnou zádí. Vztyčené dobře osrstěné uši mají nejméně 16 cm, ideálně 17–19 cm. Na bílém základu jsou čisté ostře ohraničené znaky: motýlek, úplné oční kroužky, lícní skvrny, zbarvené uši, souvislý hřbetní pruh a oddělené boční skvrny. Černá a modrá jsou běžné, Francie připouští i další oficiální barvy. Šest až osm bočních skvrn je výstavní kresba, ne velikost vrhu.

Standard ani recenzovaný výzkum nepotvrzují univerzálně klidný temperament. Chování ovlivňuje bolest, strach, socializace, reprodukční stav a předchozí manipulace. Pracujte u podlahy, nabídněte úkryty, předvídatelný režim, hledání potravy a kompatibilního králičího partnera. Před zvednutím naplánujte přesun, podepřete hrudník a celou zadní část; podle potřeby použijte dva vyškolené lidi. Nikdy nezvedejte za uši nebo jen kůži. Náhlá změna chování vyžaduje kontrolu zdraví.

Trvale propojený výběh musí umožnit několik plných skoků, vzpřímení, úplné protažení, otočení, průzkum a ústup bez nárazu uší či páteře. Podklad má být suchý, stabilní, neklouzavý a pohodlný; důležitější než jeden materiál jsou pohyb a hygiena. Podávejte neomezené travní seno, stálou čerstvou vodu, vhodnou listovou zeleninu a odměřené kompletní pelety podle věku, růstu, reprodukce a kondice. Nekrmte k maximální hmotnosti. Kontrolujte drápy, plosky, hlezna, chůzi, spodinu, srst, zuby, chuť, trus a hmotnost.

Velká hmotnost zvyšuje následky obezity, kluzkého povrchu, dlouhých drápů a tlaku na chodidla, ale sama není diagnózou. MSD popisuje pododermatitidu jako multifaktoriální, proto musí spolu působit suchý pružný odpočinek, pohyb, kontrola hmotnosti a prohlídka plosek. Studie PLOS u Checkered Giant spojila homozygotní English spotting (En/En), téměř bílý fenotyp, s vrozeným megakolonem; neměřila výskyt v každé populaci Giant Papillon. Chovatel má znát dědičnost a neurčovat genotyp jen pohledem. Méně krmiva či trusu, nezvyklý trus, nafouknutí, bolest nebo apatie vyžadují veterináře.

Používejte rodokmen a aktuální standard přesné národní populace; neslučujte francouzský Giant Papillon a americký Checkered Giant jen kvůli příbuznému původu. Zapisujte dospělou hmotnost, rovnováhu těla, pohyb, chodidla, skus, uši, každý prvek kresby, páření, všechna narození a ztráty, růst a zotavení samice. Nevybírejte extrémní hmotnost nebo kresbu na úkor pohybu, trávení či zdraví matky. Studie KIT odůvodňuje genetickou znalost, ale neurčuje četnost nemoci v tomto plemeni. Zdroje nepotvrzují vždy osm mláďat, 53 %, 16 týdnů, první páření v 7–9 měsících ani 80denní cyklus.

• Oddělujte národní standardy a rodokmeny od amerického Checkered Giant.
• Zapisujte celou kresbu, funkci, narození, ztráty a zotavení samice.
• Naučte se dědičnost English spotting; neposuzujte genotyp a zdraví jen podle barvy.