Kalifornský králík

George West vyvíjel plemeno v jižní Kalifornii ve 20. letech z himálajského, standardní činčily a novozélandského bílého. Klub uvádí výstavu 1928, pracovní standard 1939 a konečné přijetí ARBA 1949.

Proto zjednodušené stránky uvádějí různé „roky uznání“: jde o různé milníky. Přesný text pojmenuje událost.

Kalifornský má kompaktní užitkové tělo s dobrou hloubkou a osvalením. Srst je bílá s tmavými znaky na nose, uších, končetinách a ocasu, oči rubínové. Podrobnosti určuje aktuální standard.

ARBA uvádí maximum 4,76 kg a Penn State asi 3,6–5,0 kg u dospělých. Není to krmný cíl pro každé zvíře.

ARBA a Penn State popisují kalifornského jako důležité masné a kožešinové plemeno. FAO jej srovnává s NZW a uvádí obvykle mírně menší velikost. Výsledek křížení závisí na skutečné linii a systému.

Plemeno nezaručuje velikost vrhu, hmotnost v daném týdnu, konverzi ani výtěžnost. Měřte narození, přežití, růst, krmivo a zdraví ve vlastních podmínkách.

Zajistěte normální postoj a pohyb, suchý povrch a ochranu před horkem, počasím a predátory. Větrání omezuje vlhkost a amoniak. Hnízda, podlaha a obsazení odpovídají zvířatům i předpisům.

Používejte kompletní krmivo a vlákninu pro růst, březost, laktaci nebo údržbu se stálou čistou vodou. Náhlé změny a nekontrolované doplňky zhoršují zdraví a srovnatelnost.

Utah State Extension řadí kalifornské a novozélandské ke středním plemenům, běžně zralým asi v šesti až sedmi měsících. Rozhoduje také vývoj, zdraví a kondice.

U každého připuštění evidujte rodiče, paritu, data, výsledek, narozené, živé, mrtvé a odstavené, pevné hmotnostní body, léčbu, ztráty a zotavení samice. Vyhodnocujte sezónu a paritu.

• Používejte jeden protokol vážení a jasné věkové body.
• Vyvažujte růst s přežitím, zdravím a mateřstvím.
• Opakované ztráty vyšetřete, neschovávejte je do průměru.

Sledujte příjem, vodu, trus, dýchání, oči, kůži, tlapky, zuby, kondici a zotavení. Nové králíky karanténujte a očkování i kontrolu nemocí plánujte s veterinářem podle místní situace.

Nechutenství nebo méně trusu, dušnost, průjem, silná bolest, špatný pohyb, těžký porod či opakované ztráty novorozených vyžadují rychlé vyšetření.