Blanc de Termonde

Plemeno se zformovalo na venkově kolem belgického Dendermonde. Koncem 19. století se do Anglie ve velkém vyvážely jatečné králíci a kožešinový průmysl dobře platil za jednobarevně bílé a modré kožky — natolik dobře, že dělnické rodiny v celém regionu začaly ve velkém chovat jednobarevná zvířata z místních venkovských králíků.

Co přesně do plemene vstoupilo, vyřešeno není: níže uvedené zdroje podávají čtyři různé verze a vlámský registr přímo píše, že verzí koluje mnoho. Rok vzniku se nedochoval v žádném zdroji, který by tato stránka citovala — obvyklé „kolem roku 1920“ se objevuje jen na webech, které vylučujeme. Jediný spolehlivě datovaný milník je pozdější: první králíci se do Polska dostali v roce 1977, na stanici Zootechnického ústavu v Chorzelowě.

• Vlámský registr dědictví: vyhynulý Witte van Tervuren, bílý van Beveren nebo přímo belgický obr.
• Italský zemědělský atlas: pochází z belgického obra.
• Polská odborná literatura: vyšlechtěn z belgických bílých králíků — plemene, které polská plemenná kniha vede odděleně od belgického bílého obra.

Každý Blanc de Termonde je albín: bezvadně bílá srst a rubínově červené oči se světlou duhovkou. Barva drápků je jediný bod, v němž se popisy rozcházejí: v italském atlasu bílé, v polském popisu bílé nebo tělové. Srst je středně dlouhá a přiměřeně hustá, hedvábná, bohatá na podsadu, s pesíky asi 3 cm.

Hlava je u samic dlouhá a jemná, u samců zaoblenější; kulatá plná hlava u samice je lehká vada. Uši měří 13,5–15 cm, jsou velké a silné, na koncích zaoblené a nesené do V; polské zdroje odkazující na Frindta uvádějí 13–15 cm. Tělo je dlouhé a protažené se stoupající hřbetní linií, širokou hrudí, dobře osvalenou zádí a zaoblenou krupou. Samci nemají lalok vůbec, samice nanejvýš mírný po prvním roce — tento detail se běžně opakuje obráceně.

• Těžké vady: jiná barva očí než rubínová; chlup jakékoli barvy kromě bílé; uši delší než 15 cm; klopené nebo zlomené uši; příliš krátké tělo; nadměrná hmotnost; hrubá nebo příliš vlnatá srst; vady chrupu.
• Lehké vady: příliš dlouhý chlup; těžká kostra; krátká hlava; kulatá plná hlava u samice.

Evropský standard řadí plemeno mezi středně velká s rozpětím 4,0–5,5 kg a ideálem 4,5–5,0 kg u samce a 4,0–5,5 kg u samice. Vlámský registr uvádí průměrnou hmotnost dospělého zvířete kolem 4,5 kg; polský standard je širší — 3,5–5,7 kg od osmi měsíců věku.

Anglicky psané materiály plemeno obvykle označují za velké a vysvětluje to aritmetika. Podle pásem veterinárního manuálu MSD — malá 0,9–2,7 kg, střední 2,7–4,1 kg, velká 4,1–5,0 kg, obří nad 5,0 kg — toto rozpětí pokrývá horní část středního pásma, celé velké a začátek obřího. Řadíme je mezi velká kvůli jednotnosti encyklopedie; vlastní kategorie standardu je středně velké plemeno. Nadměrná hmotnost je sama o sobě těžká vada.

Aktuální ověřená čísla zveřejňuje jen Polsko. V roce 2024 národní plemenná kniha zaznamenala 383 vrhů — 2900 narozených a 2229 odchovaných mláďat, tedy 7,6 narozených a 5,8 odchovaných na vrh při odchovu 76,9%; v roce 2023 to bylo 7,6 narozených a 5,2 odchovaných, 69,1%. Všichni kontrolovaní králíci v Polsku měli v roce 2024 v průměru 6,7 narozených a 5,6 odchovaných při 83,3%, plemeno je tedy nad průměrem v počtu narozených a pod ním v počtu udržených naživu.

V přepočtu na samici a rok dala plemenná kniha z roku 2016 hodnoty 2,9 vrhu, 21,2 narozených a 18,2 odchovaných proti 1,8 vrhu a 11,0 narozeným u všech králíků. Samcům se připisuje asi 80% účinných připouštění za rok a koeficienty mléčnosti samic stoupají z 3,51 u prvního vrhu na 3,72 u pátého. Očekávání standardu 8–10 mláďat převyšuje vše, co bylo skutečně spočítáno.

Růst je nejlépe doloženou vlastností: 612 g ve 28 dnech, 909 g v 35 dnech a 2587 g v 90 dnech, druhý pokus uvádí 2600 g ve 93 dnech při průměrném denním přírůstku 32,48 g — rychlejší než aljaška, obří činčila, kalifornský a novozélandský bílý v témž srovnání.

U jatečného těla je obraz smíšenější a autoři na to sami upozorňují. Jatečná výtěžnost činila 59,7% při jatečně upraveném těle 1155 g ze 76,3% masa, 15,9% kostí a 7,2% tuku — přesto šlo o nejlehčí jatečná těla v pokusu a nižší výtěžnost měly jen novozélandský bílý a syntetická linie. Bílkovin bylo v mase naměřeno nejvíce z testovaných plemen, 22,6% při 4,9% tuku, a maso bylo nejtmavší a nejpevnější ze středně velkých plemen.

• 612 g ve 28 dnech, 909 g v 35 dnech, 2587 g v 90 dnech.
• Výtěžnost 59,7%; jatečné tělo 1155 g — 76,3% masa, 15,9% kostí, 7,2% tuku.
• 22,6% bílkovin a 4,9% tuku v mase — nejvyšší obsah bílkovin v pokusu.

Povahu plemene popisuje jediný přijatelný zdroj: vlámský registr živého dědictví je označuje za spolehlivé a klidné povahy. Tato jediná věta je celá důkazní základna, berte ji tedy jako slabý předpoklad: zkušenost s manipulací, bolest a strach ovlivňují konkrétního králíka mnohem víc než název plemene.

Tentýž registr uvádí, že postačí běžný kotec, a nezaznamenává zvláštní požadavky na ustájení. Stále to ale znamená prostor odpovídající králíkovi o 4–5 kg, který se může postavit, protáhnout, schovat a pohybovat, suchou odpočinkovou plochu a větrání bez trvalého průvanu. Kondici posuzujte pohmatem, ne podle čísla na váze.

British Rabbit Council uvádí Blanc de Termonde mezi vzácnými varietami v kožešinové sekci. Seznam je podán jako příklady, nikoli jako úplný rejstřík, a žádný standardový dokument s hmotnostní tabulkou ani bodovým rozpisem publikován není, takže potvrzuje jen status vzácné variety. ARBA plemeno neuznává: ani Termonde, ani Dendermonde se na její stránce uznaných plemen neobjevuje.

Vlámský registr plemeno označuje za dnes vzácné a italský atlas píše, že je nyní velmi těžké je sehnat. Nejpřehlednější evidenci vede Polsko: 6 chovů a 153 samic v oficiální kontrole v roce 2024 proti 5 chovům a 148 samicím v roce 2023, stále však méně než 4 hospodářství a 207 samic z roku 2016.

Při tak malé populaci váží evidence jednotlivých zvířat víc než obvykle. Važte v pevně daném věku, aby vaše čísla byla srovnatelná s publikovanými, veďte odděleně narozená a odchovaná mláďata místo jediného průměru a při selekci zapisujte barvu očí, délku uší a barevný chlup — všechny tři jsou těžké vady a v malém chovu se šíří rychle.

• Važte ve 28, 35 a 90 dnech — proti 612 g, 909 g a 2587 g.
• Veďte odděleně narozená a odchovaná mláďata: slabým místem je odchov.
• Při každé selekci zapisujte délku uší, barvu očí a barevný chlup.
• Porovnávejte počet vrhů na samici a rok s hodnotou 2,9 z plemenné knihy.